První semestr na Fakultě informatiky MU, obor Bioinformatika

Úvodní očekávání

Den otevřených dveří 2010

Den otevřených dveří na Fakultě informatiky mě velmi zklamal. Nejprve nudná »popularizační přednáška«, potom trocha otázek a odpovědí, kde se většina času věnovala naprosto nudným a nezajímavým věcem, který jsem si už třikrát přečetl na netu. Ti týpci (a hlavně jejich rodiče) si asi domácí úkoly nesplnili a tak jsme většinu času řešili, jak může študent zo Slovenska dosáhnout odpuštění přijímaček a další organizační detaily. V těhle fázi mi chybělo například představení oborů, které se na fakultě vyučují a nějaké jejich porovnání (na Gaudeamus MU nasadila panel studentských poradců, jednoho z každé fakulty. Mít na DoD reprezentační vzorek z každého oboru, to bych ale asi chtěl příliš…).  Další a závěreščná část DoD, prohlídka fakulty, ta byla docela fajn. V budově jsem se moc nezorientoval, některá místa, která jsem tehdy viděl jsem nyní musel pracně hledat :D , získal jsem si ale alespoň hrubou představu o rozsahu celé budovy a o tom, co mi může nabídnout. (Např v celé budově je docela málo učeben, alespoň se mi to tak zdá. Na střední jsme jich měli mnohem víc. Ale zase jsme neměli tři přednáškové haly.) Student, který nás provázel, (asi nějaký doktorand) byl docela sympatický. O bioinformatice nic nevěděl, ale jinak jsem si s ním docela dobře popovídal a tu debatu jednoznačně hodnotím jako vrchol celé akce. Během prohlídky se mě a ještě asi dalším třem lidem podařilo odpojit se od skupiny a ztratit se ve spleti fakultních chodeb :D Což zpětně nemůžu pochopit jak se nám mohlo podařit, protože ty chodby nejsou vůbec spletené.

Prvákoviny

Konečně někdo, kdo nám odpověděl i na otázky, které by nás v životě nenapadly. Konkrétně to znamenalo dvě studentky informatiky, Vlastu a Petru. Organizovaně jsme si zde také zaregistrovali předměty. Platil se účastnický poplatek 100 Kč a aby nám to nebylo líto, tak jsme nafasovali hrníčky.

Předměty

Matika

Matematika I, MB101, obnáší šest hodin výuky týdně – přednášku prof. Slováka v pondělí v podvečer, demonstrovaná cvičení s p. Panákem v úterý krátce po poledni a klasická cvičení s Mgr. Šlesingrem ve středu odpoledne. Ǔčastnil jsem se poctivě cvičení a počínaje čtvrtým týdnem i democvičení, odevzdal jsem dvanáct domácích úkolů, napsal tří písemky a prošel za C.

Informatika, IT a výpočetní systémy

» Poctivě jsem docházel na přednášky doc. Hliněného z Úvodu do informatiky v pondělí ráno. V průběhu semestru jsem získal 38 bodů a během psaní této věty se modlím, abych v pondělí dostal dalších tak 16, abych úspěšně ukončil za E.

» V pondělí jsem dostal dost bodů na to, abych ukončil za C. Další týden v pátek jsem si ještě šel napsat důkazovou písemku na zlepšení známky, ale z ní asi nedostanu dost bodů na B, takže mi asi C zůstane.

» Cé mi zůstalo.

“Pokud jste si doposud mysleli, že máte rádi informatiku, tento předmět vás vyvede z omylu.”

– neznámý student

Předmět hodnotím veskrze kladně.  Na jednu stranu představuje docela nepřilemné pošťouchnutí v tom, že vás donutí uvědomit si co je to vlastně informatika a hlavně co informatika není. Informatika není o programování, informatika není o výpočetních systémech a rozhodně není o bastlení webovek v Péhápku na Majsíkvelu.

Úvod do IT je mezi prvákovskými předměty význačný tím, že se jedná o předmět povídavý a biflovací. Kdybych měl k něčou přirovnat, tak nějak jako gymnaziální základy společenských věd.

“Internet je modrý”

– slajdy profesora Matysky

Protože jsem dneska zhlédl přednášku o grafice, nemohu opomenout, že prof. Matyska se dopustil několika chyb při popisu OpenGL. Jednak celou dobu se popisoval tzv. immediate mode, režim práce, který byl z OpenGL vyhozen ve verzi 3.1 a už od verze 2.1 se vpodstatě nepoužíval pro seriozní práci (=hry). Dále vyučující velmi nepřesně popsal funkce použité v hello-worldu, krerý měl ve slajdech. glShadeMode(GL_NICEST) nemá nic co dělat s antialiasingem čar, ale konfiguruje shader ve statické pipeline aby výsledek vypadal jako na tom obrázku co měl ve slajdech vpravo. No a mám pocit, že pořadí operací při vykreslování taky bylo dost pomýchaný, např. nejsem si jistý, jestli to, jak přednášející popsal transformaci souřadnic bylo úplně korektní, podle článků na webu se to provádí v trochu jiném pořadí, ale co už.

“Akademický internet ukazuje cestu”

“Malé je pěkné”

Výpočetní systémy. Tříhodinové přednášky z výpočetních systému pro mě byly vždycky velkou výzvou. Udržet se bdělý, zvláště v závěru, vyžadovalo aktivní úsilí. Dokonce ani psaní poznámek nepomáhalo a já jednou nebo dvakrát i vypustil nějakou část výkladu. Což byla nepochybně škoda, protože k těmto nízkoúrovňovým věcem se už jen tak nedostanu. Několik přednášek jsem nenavštívil z toho důvodu, že se mi předmět překrýval se cvičením z funkcionálního programování, které probíhalo každých čtrnáct dní. Po nějaké době jsem si s vyučujícími domluvil změnu skupiny, takže pak jsem o další přednášky tímto způsobem už nepřicházel.

Programování

Zapsal jsem si dva programovací předměty. Úvod do funkcionálního programování, povinný předmět, zaobírající se nepříliš praktickým programovacím jazykem Haskell, předmět dle studijního katalogu doporučovaný právě pro první semestr. Druhým kurzem byl úvod do programování, na jazyk C orientovaný předmět, který si klade za cíl představit studentům tento jazyk a sjednotit jejich znalosti v impoerativním neobjektovém programování.

  1. S úvodem do programování, IB001, jsem skončil v druhém týdnu semestru, několik dní před koncem orientačního období – čtrnactidenní periody, kdy je možno si bez jakýchkoli následků si několika kliknutími myši v ISu zrušit zápis (téměř) libovolného předmětu. Z tohoto důvodu nemohu v této věci dát víc, než popis první hodiny cvičení, kdy jsme si nakonfigurovali IDE (vývojové prostředí) CodeBlocks, aby nám do budoucna hezky sloužilo, a přeložili si nějaký Hello World. Cvičení vedl nějaký suplent, neb řádný cvičící se tou dobou ještě nezhostil svých pracovních povinností. S tímto cvičením by mi od dalšího týdne bývala začala kolidovat hodina angličtiny, nenašel jsem úpravu rozvrhu, která by mi umožnila navštěvovat postupně obě hodiny a tak jsem si úvod do programování dal odepsat.
  2. úvod do funkcionálního programování se mě drží doposud. Jedná se o předmět povinný a dost obávaný. Na prvákovínách, akci pořádané pro nově přijaté studenty na většině fakult MU (účastnicky poplatek 100 Kč, za což dostanete »zábavu« na dva dny, informace na tři roky a vkusný hrníček) jsme my účastníci vyslechli několik osobních příběhů o tom, za jakých různých okolností (např. pět minut před skouškou ve vstupní hale) je dojít ve věcech Haskellu k osvícení. Možno se jen domýšlet, jaký je osud těch, kteří osvícení nedojdou. FIT VUTbr? 8-)

Ať už je ale pověst Haskellu jakkoli špatná, spousta odborníků se domnívá, že právě funkcionáílní prvky nás mohou vyvést ze současné »krize výpočetní techniky«, způsobené pádem Moorova zákona. Procesory po padesáti letech už nezvyšují svůj výkon tak, jak by podle pana Moora měly, tedy podle exponenciální křivky, technologie narazila na své limity a místo vyšší rychlosti nyní máme více procesoru (dual core, quad core, …). Klasické programovací techniky jsou pro víceprocesorové stroje nevhodné a idee referenční transparentnosti nebo imutabilních datových typů tak nacházejí uplatnění na poli paralelního programování. Je tedy Haskell jazykem budoucnosti? IMHO určitě ne, protože jsem ještě neviděl jazyk, který by byl tak I/O unfriendly. Spíš to bude F#, Scala, Clojure nebo ještě něco úplně jiného. Functional Ruby? :D

Předmětem jsem prošel na A, hlavně proto, že otázky na prvním termínu závěrečného testu byly naprosto primitivní. Druhý termín to, co jsem slyšel, trochu napravil ;-ú

Angličtina

Angličtina na FI je nepovinná. Povinná je jen závěrečná zkouška z angličtiny, kterou musíte absolvovat před tím, než můžete ke státnicím.

Tento rok je především poznamenaný absencí obávaného angličtináře dr. Dvořáka, který je na FI tak trochu legendou. Protože tu není, tak jsem ho ještě ani neviděl. Jestli mám být za to rád, nevím. Každopádně cvičení jsem měl s K. Svačinou, který byl podle některých spolužáků tak příšerný, že do Angličtiny dokonce přestali docházet, podle mě se dal přežít.

Pokud ale chcete zažít opravdovou FI angličtinu, tak jedině s pí Tulajovou nebo Nečasovou.

Předmět všeobecně vzdělávacího charakteru

Z nabídky na straně 38 studijního katalogu jsem si vybral Panorama fyziky. Na přednášky jsem moc nechodil, protože se mi kryly se souběžným studiem na přírodovědě, nebylo to ale ani nutné. Zápočet se dával za vypracování nadpoloviční většiny domácích úkolů. Takže stačilo vybrat si ty jednoduché.

Ostatní

Biochemie – přednáška, předmět vyučovaný na lékařské fakultě. Stržen příkladem svých spolužáků z oboru jsem v závěru semestru přestal chodit na přednášky. Před zkouškou jsem toho pak hořce litoval. Nakonec jsem dostal za B, za což děkuji štěstině.

Laboratoř systémové biologie byl blokově vyučovaný předmět. To znamená, že nemá pravidelný rozvrh, jsou stanoveny v tomto případě tři dny, kdy se bude vyučovat od 9 do 14. Jedná se v podstatě o exkurzi do Bohunického kampusu pro Informatiky. Konají se dvě cvičení, v prvním se měří fotosyntéza rostlin a ve druhém se mělo dělat něco chemického (pro nemoc učitele se nekonalo). Třetí část je informatická, v programu COPASI se modelovaly biochemické reakce. Z obou částí se odevzdávaly protokoly. Fotosyntetický protokol jsme dělali jako skupina, takže to se dalo, informatický protokol naštěstí 1) nevyžadoval přílišné pochopení toho, co ten program vlastně počítá 2) učitel ho snad četl až potom, co nám předmět uznal, takže fajn. Jinak předmět je za čtyři kredity, ukončený kolokviem, které je za odevzdání protokolů.

Nahrávání přednášek

Dobrá věc. Úvod do IT jsem celý viděl ze záznamu, doplnil jsem si takhle dvě přednášky z Úvodu do informatiky, co jsem neviděl. Výpočetní systémy jsou předmět, který se nenahrává (přání vyučujícího; teda, on se nahrává, všechno se automaticky nahrává, jen prostě studentům nejsou přístupné záznamy, ale to vyjde nastejno)

Extrakurikulární aktivity

Jakožto student dojíždějící jsem trávil čas po škole spíše ve vlaku, než někde jinde. Jen na přelomu září a řijna, tedy na začátku roku, jsem se zúčastnil několika hospodských setkání. Ani pořádně nevím, kdy, kde a jak často se toho a všeliakých jiných pařeb zůčastňovali jiní, neb později v průbehu semestru jsem toho postupně zanechal a začalo to jít tak nějak mimo mě. Akorát v polovině zkouškového jsem došel na Klub deskových her.

Závěr

FIT enough?

Neodpustím si krátké zamyšlení na téma konkurentčních škol. Bylo by mi lépe na Fakultě informačních technologií VUTbr? Případně MENDELu? Všechny školy jsou více méně ve středu Brna, relativně blízko sebe, s dopravou by tak problém nebyl.

VUT i MENDELu mají zavedený kreditový strop respektive cosi jako kreditové poukázky, které limitují, kolik si toho můžete zapsat. Poukázky navíc omezují na FI běžnou praxi Zapíšu si všechno a první týden si polovinu nechám zase odepsat. Taková flexibilita by mi chyběla. Co vím o FITu, tak nabídka volitelných předmětů je tam velice omezená.

Na druhou stranu, podle toho, co jsem četl porůznu v blozích studentů FIT, myslím si, že by se mi i tam líbilo ;-) Naše informatikářka na střední měla, co jsem se s ní tak jednou bavil, rozhodně pravdu v tom, že tamní styl je mi asi bližší. Ale co už, takhle si na MU zase můžu zapsat laboratorní cvičení z fyzikální chemie pro biology (C4680), což by na VUT asi moc dobře nešlo :P

Úplný závěr

Celkem se mi tu líbílo a těším se na další spolupráci. Jak si moji oblíbení blogeři bakalářský FIT chválí, magisterské studium se jim povětšinou až tak nezamlouvá. Přesto ale, dá-li Pánbů, za ty tři roky plánuju opět důkladně vybírat, na jakou školu půjdu.

O smyslu a významu funkcionálního programováni dnes a pro dny příští

Četl jsem, že každý student se na informatické fakultě svého výběru dříve či později setká s funkcionálním programováním, ať už studuje Fakultu informatiky na Masarykové univerzitě nebo třeba Fakultě informačních technologií VUTbr, kde si tedy funkcionální programování, neboli funkcko, šetří až pro magistry.

Většina studentů odchází funkcionálním programováním relativně nepoznamenána, čest výjimkám. To vyvozuji jak z četby on-line diskusí, tak z pohledu na praxi, tak z vlastního pocitu. Chce se mi rýpnout, že ta poznamenaná menšina studentů odchází na VUT, což ale jistě není pravda. Za sebe říkám, že některé naprosto zásadní myšlenky funkcionálního programování jsem pochopil až dlouho za půlí semestru a půlsemestrálním testem (“každá funkce v Haskellu se z jistého pohledu vždy aplikuje na právě jeden argument”), přes tato svá zaváhání však relativně prospívám a pokud si na závěrečné písemce povedu jako doposud, měl bych se ctí prolézt ;-)

Pozn: dostal jsem Áčko

Co bychom si tedy měli z funkcionálního programování, řekněme z toho vyučovaného na Fakultě informatiky MU odnést? Když pominu vedlejší věci, třeba že právě na přednášce z funkcka jsme byli poprve uvedení do probému asymptotické složitosti algoritmu, že nám byli představeny některé jednoduché datové struktury a že na cvičení jsme byli poprve nuceni pracovat s počítači na Fedoře, zbývá jádro předmětu – funkcionální programování a Haskell, jako konktétní zhmotnění příslušných myšlenek. Co nám tyhle dvě věci přinesly?

Procvičníme si rekurzi, to jest když funkce volá sama sebe. Haskell nemá klasické cykly. To, pokud nevíte, vychází z celého funkcionálního paradigmatu, ve kterém jsme se rozhodli nemít informaci o stavu. V počítaném cyklu nutně potřebujeme počítadlo, které bude měnit svůj stav – počet dosud provedených cyklu či tak. Protože jsme se rozhodli být bezstavoví, počítaný cyklus je mimo a místo něj musíme chytře použít rekurzi. Cyklus nepočítaný, nějaký ten while či tak, ten se dá nahradit (rekurzí, nebo nějak úplně jinak) relativné přímočaře.

Jsme nuceni používat jiný přístup k řešení problémů: Generátory seznamů, lambdu, funkce vyšších řádů (funkce, která vrací funkci.) Pod vlivem funkcka jsem minulý týden v Pythonu spáchal svoji první lambdu a napsal si variaci na Haskellovskou funkci group :P

V Haskellu nebylo naprogramováno mnoho vzrušujících věcí. Seznamy Haskellového software bývají krátké a položky na nich lehce obskurní: verzovací systém Darcs, okenní manažer xmonad, několik málo her, generátor jmen pro počítače (něco originálnějšího, než “Počítač v kuchyni” a “Tereza-PC”)

Návrat do budoucnosti

Sequence, selection, iteration

Pokud přeskočíte hudební vložku (týpek bubnuje) a kosmologickou vložku (týpek popisuje vznik sluneční soustavy; oboje dohromady trvá prvních 5 minut), uslyšíte poměrně zajímavou přednášku, která zazněla na Rails Conf v roce 2010.

Osnova:

  1. hudební vložka a kosmologická vložka
  2. současné počítače jsou 10^²⁵× lepší, než to, s čím přednášející kdysi začínal. (týpek vynásobil dohromady spoustu dílčích zlepšeni)
  3. stručná historie imperativních programovacích jazyků, jazykové rodiny – ALGOLová a Lispová
  4. současné přestupy k programování jsou ~padesát let staré, dokonce i principy internetu byly formulovány už v roce 1962
  5. od té doby se vyvíjel jen hardware, který se zlepšíl 10^²⁵× , teorie za tím vším stagnuje a nový software jsou vlastně jen variace na to, co tu už bylo
  6. zajímavé odhady, třeba že v každém okamžiku je v datových kabelech v pohybu 50 gramů elektronů. V pohybu je udržuje výkon 50×10⁶ koňských sil. ;-)
  7. současné programovací přístupy neumí efektivně využít vícejádrové procesory, těžko se pro ně programuje a výsledek je extrémně obtížné udržovat a skoro nemožné udržitelně modifikovat
  8. exponenciálnímu zrychlování HW je konec, místo toho se vyrábí vícejádrové procesory
  9. ve víceprocesorovém systému je problém udržovat stav a tím se všechno komplikuje. Funkcionální jazyky jsou bezstavové. Rozumné funkcionální jazyky se nesnaží být fundamentálně bezstavové a proměnné podporují. Dokonce automaticky řeší synchronizaci.
  10. V poslední době se vynořují nové funkcionální jazyky, např F# od Microsoftu a mnohé další
  11. Průběžně během přednášky: tři knížky, které si prostě nemůžete nepřečíst

Youtube: http://youtu.be/mslMLp5bQD0 Podcast (mp3): http://itc.conversationsnetwork.org/shows/…

Tackling the Awkward Squad

Awkward Squad, to je důvod, proč podle mého názoru přímo Haskell tím jazykem budoucnosti nikdy nebude. Awkward Squad, to je v Haskellu vstup a výstup, výjimky, vícevláknový běh programu a volání vzdálených procedur. Všechny tyhle věci, které, dovolím si tvrdit, tvoří jádro moderního programování, Haskell sice má, dokonce jsou velmi mocné, jsou pojaty velice elegantně a konzistentně (alespoň to tvrdí haskellisti), problém je, jak sami Haskellisti uznávají, že výsledek je tak trochu »awkward«. Prostě to není hezké. Četl jsem názor jednoho programátora, který tvrdil, že vždycky když v Haskellu musí programovat vstupně/výstupní operaci, má pocit, že jazyk se mu snaží vnutit představu, že je něco špatně, že tím narušuje čistotu programu. To ho samozřejmě velice frustruje. Věc se odráží i v terminologii, funkce, které zajišťují rozhraní mezi programem a světem se v Haskellu nazývají impure. Co je to za jazyk, který v zájmu ideologické čistoty komplikuje vytváření užitečných programu? Odpověď je jasná, takový jazyk je  jazyk akademický.

Scala, F# × Clojure

F# je reinkarnace Ocaml, v kompatibilním módu je s Ocaml kompatibilní, v nekompatibilním módu není a podporuje nějaká rozšíření. Program se překládá pro .Net.

Programy ve Scale se překládají pro JVM.

Clojure je nezávislá iniciativa jednoho člověka, nezávislá na jakékoli firmě (jako Ruby, Python, PHP,…), překládá se pro Javu, tedy JVM, alternativně existuje port pro .Net, tedy CLR.

Jak si můžete všimnout, tyhle jazyky jsou úzce navázány na již existující a široce používané »ekosystémy«. Znamená to, že ve svém programu můžete bez problémů používat knihovny, které existují pro tu danou platformu, na které je jazyk vystavěn.

Doslov

Zdá se mi, že funkcionální programování má budoucnost.

Jak je možno dovodit porovnáním výše napsaného a diskuse pod tímto článkem, nechal jsem se v první části tohoto blogu značně inspirovat názory více či méně anonymních diskutérů. Děkuji autorovi článku za rozpoutání podnětné debaty.

Android 2.2 z pohledu uživatele, díl první

Poznámka: Vlastním přístroj HTC Dream (v ČR známý jako Tmobile G1), rootovaný, běžící CyanogenMod 6.1.0 Na jiných telefonech nemusí být některé volby dostupné a naopak některé mohou být přítomny navíc.

V tomto miniseriálu bych chtěl představit zajímavé prvky v nastavení telefonu s Androidem. Kritériem pro to, o čem budu psát a o čem ne je mi subjektivní pocit o užitečnosti té či oné funkce.

První díl pojednává o sekci hlavního menu přístroje nazvané ADW Settings

Nastavení » ADW Settings

ADW je aplikace, která se nám stará o domovskou obrazovku a seznam aplikací.

»Screen preferences

Zde se vyžijí všichni, kteří chtějí upravovat detaily vzhledu domovské obrazovky. Ale jinak nic pro mě.

»Drawer Settings

Snad jen vypnutí animací při zobrazování seznamu aplikací. To se může na starších telefonech (G1) hodit

»General behavior

Druhá nejužitečnější nabídka (první nejužitečnější je reset nastavení, což se hodí, pokud si hlavní nabídku nějak rozdrbete). Nastavil jsem si tady, že když na domovské obrazovce zmáčknu tlačítko domů, otevře se nabídka aplikací. Defaultní akce je že se přesunete na hlavní (prostření) plochu.  Samozřejmě když tlačítko domů zmáčknete v nějaké jiné aplikaci než na domovské obrazovce, otevře se domovská obrazovka, to se tím nastavením nemění.

Home button binding

Nabídka aplikací je jen jedna z akcí, ke které může dojít. Pohleďte na úplný seznam. (akce za lomítkem říká, co se stane při opakovaném stisku tlačítka)

  • None
  • Move to default desktop
  • Move to default desktop / show previews
  • Show previews
  • Open / close app drawer
  • Show / hide statusbar
  • Open / close notifications
  • Move to default desktop / open notifications
  • Open / close dock bar
  • Open app…

Tip: při podržení myši nad obrázkem se zobrazí text, který dává obrázek do souvislosti s nějakou z voleb v seznamu uvedené nabídce. Není to touch screen friendly, já vím.

Pro otevření seznamu aplikací jsem se rozhodl proto, že je to akce, kterou provádím dost často hned potom, co se dostanu na domovskou obrazovku. Nejsem si jistý na kolik to šetří čas, protože aplikaci musím v seznamu stejně vybrat na dotykové obrazovce (tedy nemusím, ale trackball je rozhodně ještě mnohem pomalejší)

Swipe down action

Seznam možných akcí je úplně stejný, jako v předchozí volbě. Já jsem si nastavil otevření notifikací.

Swipe up action

Opět stejný seznam. Já jsem si dal zobrazení náhledů ploch.

»UI settings

Desktop dots

Máte-li dockbar (viz dále) široký na tři a méně políček, můžete si do volného prostoru po stranách nechat umístit tlačítka s ťupkami, které se dají použít na přecházení mezi plochami a zároveň pomáhají při orientaci, na které ploše zrovna jste.

Dockbar

Jedno, tři nebo pět tlačítek při dolním okraji obrazovky. Jsou automaticky na všech plochách, takže se hodí pro aplikace, ke kterým chcete mít stálý přístup.

Show desktop indicator

Ťupky (ale dá se nastavit i jiný vzhled) u horního okraje displeje, které vám ukáží, na které ploše vlastně zrovna jste.

»Themes Preferences

Motivy vzhledu. Nezkoušel jsem

»Backup and restore

Tímhe by článek měl vlastně začínat. Před experimentováním je dobré uložit nastavení, abyste se pak měli k čemu vracet. Pokud zálohu neámte, budete muset provést reset, to je poslední položka v menu

»ADW version

Když nemáte už co číst

»Restart ADW

Když se slunci nedaří

»Reset ADW

Když ani restart nepomůže

Závěr

Pokud máte jiná zajímavá nastavení týkající se ADW o kterých jsem nepsal, ale vy je považujete za užitečné, ozvěte se do komentářů.

Otevřené dveře na kampusu v Bohunicích (25. ledna 2011)

Jak se pomalu začíná stávat pravidlem, když mám někde zkoušku, tak se tam zrovna konají otevřené dveře. Tentokrát mi to takhle pěkně vyšlo na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity  u biologů a chemiků na kampusu v Bohunicích.

Bohunický kampus

Po několika letech horečnaté výstavby jsme se minulý rok na podzim dočkali slavnostního otevření. To ale neznamená, že je všemu budování konec. Na druhé straně silnice se staví výzkumné středisko CEITEC, někde poblíž by během pár let měly vyrůst nové vysokoškolské koleje, v původním projektu se počítalo i s budovami pro brněnské VUT a dopravním uzlem. Dokonce i včera během dne otevřených dveří v levém spojovacím koridoru kampusu vyměňovali podlahovou krytinu ;-)

Plánovala se i reorganizace MHD. Ke kampusu měla zajíždět tramvaj z Mendlova náměstí. Nejsem si jistý, jak a zda vůbec se toto uskuteční. Doprava do kampusu si ale rozhodně zaslouží řešit, zvlášť jestli dojde k dalšímu navýšení zatížení stávajících linek v důsledku vybudování zmiňovaných ubytovacích kapacit.

Biologie

Nebylo mi dopřáno zhlédnout úvodní prezentaci programu, přišel jsem až na kolečko po jednotlivých pracovištích.

Antropologie

U stolu s počítačem a lebkou probíhalo představování oboru antropologie. Týpek mluvil o forenzní antropologii jako o vrcholu tohohle oboru (nutné znát výpočetní techniku a matematiku v pozadí), o něco níže (platově) stojí muzejní antropologie a kulturní antropologie

Z hlediska studia zdůrazňoval široký záběr oboru, který se vyučuje napříč fakultami a pracovišti po celém Brně. Tedy nejen myšlenková, ale i geografická šíře.

Genetika

Zavítali jsme do laboratoře genetiky rostlin. Zde dokonce probíhá výuka jednoho předmětu, jenže docela pokročilého. Jinak se tam pracuje na projektu spočívajícím v genetických analýzách ječmene (nebo to možná byla nějaké jiná obilovina).

Fyziologie rostlin

Týpek, kterýho jsem zahlídl před měsícem v souvislosti s předmětem laboratoř systémové biologie na FI, tlupě návštěvníků vykládal o moderních neinvazivních metodách měření fyziologických parametrů rostlin a o Antarktidě.

To už se ale blížila jedenáctá hodina a já si odešel napsat písemku.

Chemie

Přišel jsem na samý závěr úvodního představování programu a oborů. Vyslechl jsem si něco o biofyzikální chemii (takový podivný konglomerát s praktickým uplatněním ve farmacii), restaurátorské chemii (v jednom z předmětů se prý prakticky trénuje vyvolávání kinofilmů) a Recetoxu (viz dále).

V době, kdy já jsem přišel, spousta účastníků naopak odcházela. Nejsem si jistý, kolik jich nakonec odešlo s první skupinou na prohlídku anorganické a biofyzikální chemie, ale na organickou chemii a Recetox jsme byli tři návštěvníci a čtyři provázející ;-) Postupně se počet provázejících zredukoval na dva, až v Recetoxu potom na jednoho, každou chvíli jiného, jak si nás tam přehazovali.

Výuková laboratoř

U studentů se na začátku nepředpokádají žádné laboratorní dovednosti. Takže v prváku se v první laboratoři dělá v podstatě to, co na některých pokrokových středních školách, aby se srovnala úroveň.

My jsme byli zavedení do laboratoře druhé pro organickou chemii, kde cvičení vypadají tak, že studenti dostanou na domů zadanou přípravu, oni se připraví, na začátku cvičení je vyučující přezkouší, že vědí co mají dělat, pak má každý vlastní digestoř, kde ten pokus provedou. Rozbité sklo si musí (po skončení krátké doby hájení) sami zaplatit ;-)

Nějaká další laboratoř

Pohybovali se tam dvá co vypadali jako doktorandi. Rozhodně nevypadla výukově. Vepředu a vzadu místnosti byly za zděnou přepážkou vždy dva psací stoly s počítači.

RECETOX

RECETOX je zkratka, něco ve smyslu výzum toxických látek z hledniska vlivu na životní prostředí. To je přesně to, co se v Recetoxu dělá. Opět jde o pracoviště, které není příliš zapojeno do standardní výuky. Obyčejní studenti se sem dostanou jen pokud si vybrali nějakou se zaměřením pracoviště související bakalářskou práci, dřiv ne.

Chemická část

Přístrojové vybavení odpovídá následujícímu způsobu práce: Máte vzorek hlíny, hepa filtr z Ostravy nebo kus kuřete. Hlínu rozemelete v zirkonovém mlínku a strčíte do extrakčního přístroje. Vzduchový filtr z Ostravy stčíte do extrakčního přístroje rovnou. Kus kuřete strčíte do teflonové zkumavky, zalejete kyselinou dusičnou (nebo naopak ;-) ?), uzavřete do ještě větší teflonové nádoby a to vše strčíte do jakési vysokotlaké mikrovlnky. Za krátkou dobu máte kuře zkapalněné. Kapalina je výsledkem i všech dalších extrakčních procesů.

Získaná kapalina se strčí buď do plynového chromatografu nebo hmotnostního spektrometru nebo postupně do obojího a výsledkem je rozbor složení. Takže zjistíte, kolik je třeba v tom kuřeti těžkých kovů, nebo tak.

Biologická část

Ve stísněných místnůstkách zde chovají rybičky, žáby, žížaly a jiné půdní potvory, bakterie, nádorové kultury a ještě se tu pěstují řasy. Těmhle zvířátkám, buňkám a muňkám se za přísně kontrolovaných podmínek ztrpčuje život různými dioxiny a aromatickými uhlovodníky, načež se počítá, kolik jich unynulo, kolik zmutovalo a kolik zoufalstvím spáchalo sebevraždu.

Řasy se navíc využívají na přikrmování rybiček.

Závěr

Fotografie najdete na mém webovském albu. Snímky jsou opatřeny informativními popisky.

Den otevřených dveří 18. ledna 2011 na Fakultě informatiky MU

Na den otevřených dveří na FIT VUTbr jsem si nakonec čas neudělal. Na FI MINI jsem být musel, bo jsem zrovna měl zkoušku. Večer jsem mínil jít hrát deskové hry na starou lékařskou fakultu, odpoledne jsem tak beztak trávil v Brně, proč si tedy nezajít na DoD na své vlastní škole, že. Nebyl jsem sám, kdo měl stejný nápad. V publiku jsem dokonce zahlédl jednoho nebo dva spolužáky z prváku.

Úvodní slovo děkana

Prof. Zlatuška povídal zajímavě a k věci, tedy s vyjímkou kritiky státních maturit a jakéhosi hluboce intelektualního vtipu na závěr :P Srozumitelně vysvětlil rozdělení na studijní programy a obory, něco, po čem jsem se já před rokem pídil marně. Dál mluvil o dobrém platovém ohodnocení absolventů, českém Silicon vally (tak nazval Brno) a hromadě pracovních příležitostí tady. Potom se pan děkan rozloučil a předal slovo.

Další povídání

Hned na začátek byl představen koncept laboratoří. Na FI existuje něco přes deset laboratoří, každou z nich představuje jednak místnost, kde jsou umístěni doktorandi (každý doktorský student má na FI právo na stůl s počítačem, parkovací místo a klíče od kuchyňky. Na PřF na chemii ještě dostává uzamykatelnou skříňku na chemikálie ;.), druhak laboratoř představuje organizační jednotku výzkumného úsilí fakulty. Pro studenty bakaláře se jedná o možnost jak si zadarmo rozšířit obzory. (Kdo si chce rozšířit obzory za peníze, najde si v oboru brigádu nebo částečný úvazek.) Charakter laboratoří je utvářen a sám zpětně utváří charaktery učitelů, kteří povětšinou jsou zapojeni v nějaké laboratoři. Celý blok byl mimochodem uveden větou ve smyslu že pokud poznáte laboratoře, tak vlastně poznáte učitele :-)

Tleskám. Škola se konečně rozloučila s konceptem třičtvrtěhodinové popularizační přednášky a dala prostor dynamické souhrné prezentaci výzkumných aktivit. Zhlédi jsme krátkou prezentaci univerzitního vyhledávače multimédií MUFIN, ukázku z pořadu ČT Prizma, kde členové jedné z laboratoří FI povídali o bezpečnosti platebních karet, o dalších laboratořích byly jen slajdy doprovázené ne úplně zasvěceným výkladem (týpek vůbec nevysvětlil, v čem a zda vůbec je např. ta aplikace na doplňování diakritiky do textu tak převratná), následované dvěma studenské filmečky – počítačová animace a pak profesionalně (až na ten dabing) vypadajicí hraná reklama na pánské zvlhčující tělové mléko. LOL

Jen si tak úplně nejsem jistý, že by na DoD bylo potřeba věnovat tolik času přesvědčování o tom, že informatika je perspektivní obor. To přece všichni ví, naopak by možná stálo za to upozornit na stinné stránky této profese. Vypadalo by to potom vyváženě a nebojím se, že by to lidi odradilo natolik, že by se svými přihláškami pak nenaplnili kapacitu :)

Závěr

Zvedl jsem se a odešel se učit do knihovny. DoD se muselo dál obejít beze mě.

Sezóna otevřených dveří na brněnských informatikách

Rok se s rokem sešel, do uzavření přihlášek na bakalářské studium zbývají zhruba tři měsíce (na MU dva!) a máme tu další ročník dnů otevřených dveří na všech možných i nemožných fakultách českých vysokých škol. Nedalo mi to podívat se, jak tato akce bude vypadat letos.

V loňském roce jsem absolvoval dny otevřených dveří na VUTbr i na MU. Zhodnotil jsem to tak, že kdybych si měl vybrat jen podle DoD, asi bych teď byl na VUT. Já jsem ale vzal do úvahy i další faktory, zejména osobní sympatie, a šel na FI MU. To ale neznamená, že tam míním strávit příštích pět let – až za tři roky dojde ně věc, plánuju zkusit i nějakou jinou školu.

Dny otevřených dveří Uzávěrka přihlášek
FIT VUTbr 14. ledna 2011 [zdroj] 15.3.2011 [zdroj]
FI MU 18. a 26. ledna, 3. února 2011 [zdroj] 28. 2. 2011 [zdroj]
PEF MENDELU 7., 21. a 11. ledna 2011 [zdroj] 11. 3. 2011 [zdroj]

přehledná tabulka termínů

Co čekat na FI MU?

V prvé řadě se jedná o půldenní program. Zkusím popsat, jak to probíhalo loni. Začíná se (alespň loni to tak nějak bylo) popularizační přednáškou, pak pokračují informace o fakultě a nakonec prohlídka školy. Popularizační přednáška je dost o ničem (take away message: na FI zpracováváme snímky z mikroskopů. Fakt dobré vědět jako. Že by třeba vysvětlili, jaké přesně postupy se používají? Jmenovali předměty, ve kterých se ty či ony potřebné znalosti dají získat?). Teda mohu mluvit jen o druhé polovině popularizační přednášky, ale jestli mohu generalizovat, tak ani ta první za moc nestála. Přednáška se plynule změnila v informace o fakultě, když se už neklidní zájemci o studium, kteří příjeli až z druhého konce republiky, začali ozývat, že přijeli až z druhého konce republiky a že nechtějí slyšet o mikroskopech, ale o přijímacích zkouškách. Jako kdyby si to nemohli najít na netu. Ale kdyby si to všechno našli na netu, tak by nemuseli vůbec chodit, že. Alespoń stoji za to vyzkoušet sedátka, zda na nich přežijete popularizační přednášku. Během prohlídky areálu se dá vyptávat člověka, který vás bude provázet. Před učebnami D1-3 si můžete prohlédnout plakáty představující jednotlivé obory. Hned když se hlásíte, vybíráte z docela široké nabídky. Naštěstí během studia je možno obor v rámci studijního programu jednoduše změnit, napříč programy ve směru Informatika -> Aplikovaná informatika to jde, naopak je to trochu složitější. Studijní programy jsou jen ty dva, Informatika a Aplikovaná informatika.

Kdo známý učí na FI

Děkanem je brněnský radní prof. Zlatuška, několikrát jsem prošel okolo dveří T. Pitnera, který napsal knížku o programování v Javě pro začátečníky. Pokud ještě o někom víte, napište do komentářů.

Co čekat na FIT VUTbr

Nádherné zrekonsturované historické prostory, pohodlnější sedátka ;-) Informační přednáška probíhá každou celou hodinu.  A atrakce; loni bylo možno sejmout si otisk prstu a strčit ruku do dlaňového skeneru, jaký mají v Dukovanské jaderné elektrárně. VYbrat obor je velmi jednoduché – je jen jeden 8-)

Co čekat na MENDELU

Viděl jsem pavilon Q, docela fajn moderní budova. Naše informatikářka na střední říkala, že ač mendlovka možná nemá zrovna dobrý zvuk, informatika je tam, co slyšela, na dobré úrovni. Navíc se dá studovat nejen obor Inženýrská informatika, ale i obor kombinující informatiku a management, což může taky někoho oslovit. Vím, že VUTbr má manažerskou informatku taky, ohledně MU si nejsem jistý.

Docela dobré info je podle mě na stránce Jak studovat informatiku na Mendelově univerzitě

Závěr

Pokud chcete vidět vaši vybranou fakultu opravdu v akci, zkuste jen tak přijít na nějakou přednášku.

Hodně zdaru u přijímacích zkoušek a při výběru té pravé školy!

Víc než jen den otevřených dveří

Přednášky na veřejných vysokých školách jsou ze zákona veřejně přístupné. Pokud vás tedy den otevřených dveří neuspokojí, nabízí se možnost přijít posedět na řádnou přednášku. Není to nic hrozného, pokud na dni otevřených dveří získáte základní orientaci v areálu. Mě se takto ještě ve druháku na střední vinou jistého nedorozumění podařilo s ještě asi pěti spolužáky přijít na hodinu Fyziky pro chemiky na PřF MU. Poseděli jsme, snažili se nenápadně zjistit, kde jsme se to vlastně octli a kde že vlastně chceme být, při tom jsme se zapsali do prezenčky (;-), takže to asi nebyla přednáška, ale cvičení), nakonec jsme tam byli celou dobu a já se dokonce na něco zeptal učitele.

Na co a jak na FI

Zkušenosti mám jen s Masarykovou univerzitou, proto popíšu, jak si najít přednášku hodnou vaší účasti právě tam. Nejprve potřebujete zjistit, které předměty se vás týkají. To se dá udělat buď tak, že se zmocníte studijního katalogu, buď na netu, nebo v tištěné podobě (na DoD na FI loni zdarma rozdávali »přebytky«), nebo informace vydolujete z informačního systému, ISu.

cesta ISu

Není problém nechat si vypsat všechny předměty, které nějak souvisí s daným oborem. Jako neregistrovaný uživatel to provedete tak, že si kliknete na http://is.muni.cz, pod nadpisem Studium kliknete na Katalog předmětů,  na té stránce zatrhnete svoji vybranou fakultu, kliknete na »Nebo k zaškrtnutým fakultám zobrazit obory«, zaškrtnete nějaké obory (např. Aplikováná informarika), odkliknete a pak už se probíráte záplavou předmětů, nebo ještě zatrhnete, že máte zájem jen o bakalářskou část nabídky a seznam se mírně zredukuje. Jednoduché.

cesta katalogu, na FI zvaného Žlutá kniha

Bohužel jako neregistrovaný uživatel nemáte přístup k tzv. zápisovým šablonám – seznamům povinných předmětů oboru, rozdělených podle semestru, kdy je ten který předmět radno absolvovat. Nebo možná máte, akorát já jsem to nenašel. Každopádně seznam povinných předmětů i doporučené studijní plány najdete ve studijním katalogu. Studijní katalog poskytuje rámcový přehled o tom, co vás na tom kterém oboru čeká a nemine- rozhodně doporučuji prostudovat, když si vybíráte kam podat přihlášku a kam nastoupíte.

Ukázka: doporučený studijní plán pro první semestr oboru Bioinformatika (je úplně stejný jako pro obor Aplikovaná informatika, až na tu biochemii)

  • MB101 Matematika I
  • IB000 Úvod do informatiky
  • IB015 Úvod do funkcionalníáho programování
  • PB001 Úvod do informačních technologií
  • PB151 Výpočetní systémy
  • BKBC011p Biochemie – přednáška
  • Všeobecně vzdělávací předmět (výběr z přibližně pěti, nedávejte si ekonomii)
  • Volitelný předmět

S překvapením zjištuji, že si ty kódy předmětů za ten půlrok docela pamatuju. Řekněme, že vás v katalogu zaujaly nějaké předměty, které se vyučují i v Jarním semestru 2011. Na takové předměty se můžete zajít podívat! Výuka na celé MU začíná v pondělí 21. 2. 2011 [zdroj - jak jen je navigace v ISu pro neregistrované uživatele komplikovaná, tohle jde najít docela lehce. Píšu si plus.] Z toho lze vyvodit dvě věci:

  1. na MU je dlouhé zkouškové období, trvající přes měsíc a půl;
  2. počínaje 21. 2. se začne výuka tak, jak je napsáno v ISu.

Nejsem si jistý, jestli jsou v katalogu rozvrhové informace. Podle mě tam být nemohou, protože rozvrh v podzimním semestru se stanovuje mnohem později, než jde katalog do tisku, natožpak rozvrh jarního semestru. Takže zpět do ISu. Na výše uvedené stránce Katalog předmětů tentokrát zadejte kód vašich favoritů, podívejte se, kde, kdy a kdo je vyučuje a běžte posedět. Ve čtvrťáku na střední bude jistě mnoho příležitostí, kdy budete mít čas.. navíc, některé předměty se učí dost pozdě, v právě končícím semestru to byla třeba Matematika I (18.00—19.50)

Případová studie: Jdeme na Matiku I

Matematika I, s kódem MB101 (»van-ou-van«), je předmět zajímavý tím, že se vyučuje v každém semestru. Mám pro to dvě vysvětlení. (a) buď škola chce dát možnost těm kteří v tomto předmětu neuspěli rychle vše dohnat, nebo (b) se škola těch, kteří v tomto předmětu neuspěli chce rychleji zbavit, protože po dvou neúspěšných pokusech dostat v jednom konkrétním předmětu něco lepšího než F na škole končíte. Možné taky je, že platí a i b.

Stránka Matematiky I na ISu se dá najít i v Katalogu předmětů. Najděte si období, které vás zajímá, to bude asi jaro 2011, dozvíte se, že zatím (5. 1.
2011) je na stránce velmi málo informací. Chybí nejen kdy a kde, ale i kdo. Podíváme-li se na podzim 2010, uvidíme dva přednášející (prof. Slovák a M. Panák) s zístup cvičících. Cvičení (nebo také “seminární skupiny”) jsou pěkně vypsány: čas, učebna, cvičící. Horší je to s přednáškou. Dozvíme se následující časy a umístění:

Po 18:00--19:50 D2, Po 18:00--19:50 D1, Po 18:00--19:50 D3, Út 8:00--9:50 D1, Út 14:00--15:50 D1

Virtuální výukový prostor

Na dni otevřených dveří se určitě dovíte o formě, jakou se na FI MU vedou masové přednášky, například právě Matematika I. Učitel přednáší v učebně D3/D1 a do dalších dvou učeben se přenáší zvuk a obraz na promítacím plátně. Místo tabule se používají tablety, na pevno umístěné na katedře, to co učitel napsal se promítá na druhé plátno.Termín virtualní vyukový prostor, který tuto praxi popisuje, jsem ale poprve slyšel až z úst prof. Matysky.

Teď už chápete, jak se může Matematika I konat v učebnách D1, D2, D3 zároveň. Zbývá vysvětlit dva úterní bloky, jeden dopolední a druhý odpolední. Jedná se o demonstrovaná cvičení, familiarně democvika, kde druhý přednášející počítá příklady a studenti opisují. Jak zjistit, kdy se konají democvika, a kdy přednáška? Těžko, snad jen podle toho, v kolika učebnách kdy se co děje, ale tohle rozdělení se může změnit. Na dopolední democviko chodilo jen pár jednotlivců, zatímco na to odpolední byla v učebně hlava na hlavě a mnohdy se sedělo i na schodech, tak možná tomu budou chtít vyučující učinit přítrž. Na druhou stranu v jarním semestru si matiku zapisujou ti, co ji nedali na podzim, a těch rozhodně nejsou stovky, aby se nevešli.

Závěr

Návštěva přednášek může být zajímavou možností, jak nasát každodenní atmosféru té které školy. Proto je možná vhodné jít na přednášku určenou starším studentům, tady vám ale neporadím, protože do statusu staršího studenta mi ještě nějaký ten rok zbývá.

Pokud se na nějakou přednášku půjdete podívat, rozhodně napište svoje postřehy do komentářů.

Přání do nového roku

Pro všechny, kteří se pořád ještě vracejí na můj blog, i když se tu nic neděje, přináším přání do nového roku.

http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/

Sparkling Christmas Tree (christmasstockimages.com) / CC BY 3.0

Mocná jQuery se představuje

jQuery (domovská stránka) je jednoznačně jedna z nejpoužívanějších JavaScriptových knihoven na webu. Stejně jako jí podobné knihovny (například Prototype) velmi výrazně usnadňuje skriptování HTML stránek ve stylu Webu 2.0 zejména tím, že

  • jednak do JavaScriptu přináší XPath a CSS selectory a zjednodušuje navazování JavaScriptového kódu na HTML stránku – už žádné GetElementById()!,
  • druhak nabízí mocné nástroje pro přidávání “onNěco” efektů, animací nebo prostou manipulaci DOM, zkrátka veškeré webové skriptování.
  • Třešničkou na dortu je podpora AJAXu, který přes jQuery provedete snadněji, rychleji a přehledněji, než kdy dřív
  • a zlatým hřebem pak možnost rozšířit si jQuery pomocí tisíce pluginů, co se válí na webu. Chcete mít rychle galerii fotek? Vygooglete si na to plugin!

Pokud chcete prozkoumat jQuery podrobněji, doporučuju rozhodně začít s Quick Start tutorial a Od každého něco tutorial na stránkách knihovny. Další texty, tutoriály i dokumentaci najdete tamtéž. Z externích zdrojů je možná dobré mrknout se na článek JavaScript Dollar Sign ($) – What is it for?, který se zabývá znakem dolaru, který je v jQueryovských (i Prototypovských) skriptech velice hojný.

Bratrstvo dolaru

jQuery je zabalená ve stejnojmenném objektu. Psát pořád jQuery, to se ale nikomu nechce, a tak se ten objekt pojmenuje $, což je v JavaScriptu zcela legální jméno proměnně. Stejnětak bychom mohli udělat

var _ = $

a psát místo dolaru podtržítko. Navíc, jak je uvedeno ve výše odkazovaném článku, dolar je sexy.

Já a jQuery

V jQuery jsem si z hecu vytvořil malou fotogalerii pro pět fotek Gymnázia Křenová (demo je tu taky). Má spoustu slabin, do praxe se moc nehodí, ale tu stránku co tvoříme v IVT myslím vyšperkuje :P

V kódu bych chtěl vyzdvihnout zejména tyto momenty:

<script type="text/javascript"
    src="http://ajax.googleapis.com/ajax/libs/jquery/1.4.1/jquery.min.js">
</script>

Tady nám knihovnu jQuery hostuje Google. Je vysoká pravděpodobnost, že klienti ji budou mít v chache prohlížeče, navíc to zjednodušuje aktualizaci knihovny. Nevýhodou je, že se dáváme všanc jedné firmě. Moje galerie totiž neumí “se ctí zdegradovat” a bez jQuery je nepoužitelná.

<div id="image-thumb">
 <ul>
 <li>
 <img src="fasada.jpg" alt="Náš buldynek, Gymnasium se staromileckým es.">
 </li>
 <li>
 <img src="PIC26.jpg" alt="Chtělo by to výtah. AFAIK na Jarošce výtah mají :P ">
 </li>
 <li>
   ....

Obrázky, se kterými pracujeme, jsou normálně uvedené v kódu stránky. Není potřeba psát nějakou JavaScriptovou strukturu (nejspíš pole) s adresama a popiskama. Díky jQuery si tohle všechno ze stránky rychle vytáhneme. To by se hodilio, kdybych chtěl zapracovat na graceful degradation.

$(document).ready(function() {
 // This is more like it!
 // Přípravné práce
 // Zobrazíme první obrázek v seznamu
 var img = $("#image-thumb img").eq(0);
 img.addClass("activ");

Konečně se dostáváme k jQuery (přistupujeme k ní přes dolar). Takhle pěkně stvoříme nepojmenovanou funkci, která se zavolá, až bude stránka pro nás připravená. $(document).ready je událost zavolaná v okamžiku, kdy se stránkou můžeme bezpečně manipulovat z JavaScriptu (nemusí být ještě úplně vykreslená, mohou chybět obrázky. Máme vytvořený DOM, a to je to, na čem záleží)

Takové to

$("#image-thumb img").eq(0)

je elementární použítí selektorů. Ze stránky vybereme to, co je obrázek vnořený v divu s id image-thumb a pomocí .eq(0) si vezmeme ten první obrázek. Jednoduché

$("#caption-container").click( function(a) {
 $(this).fadeOut("fast");
 });

Tři řádky kódu a otravný popisek co má nastavené id caption-container už je možné schovat kliknutím na něj. Navíc se to zanimuje – to je to fadeOut.

if($(this).is(".activ")) {return true;}

Jak rychle vyběhnout z funkce, pokud má prvek class=activ.

function display(src, alt) {
 $("#image-container > img").attr("src", src);
 $("#image-container .desc").html(alt);
 return true;
 }

Dejte téhle funkci adresu a popisek, a ona vám ho zobrazí v divu #image-container

Ještě tu mám nějaké animace, ale to jsem jen tak zbastlil, aby to jelo, tak tím se chlubit nebudu :P

Závěr

Ukázali jsme si, že s jQuery se dají elegantně dělat poměrně efektní věci. Pokud ještě s použitím jQuery váháte, přečtěte si adoption story na odkazovaném webu.

Druhé pololetí školního roku 2009/2010 začalo

Se začátkem pololetí bývá spojeno ukončení pololetí starého. V mojí 8.A8, nejskvostnější a nejperspektivnější třídě na Gymnáziu, Brno, Křenová 36 se tak stalo udělením výpisů z pololetního vysvědčení.

Tak se samozřejmě stalo na všech školách v celé Republice, ale jen u nás se tohoto radostného úkolu ujal náš letitý (jakože nás už má pátým rokem) třídní prof. Aleš Kubík. Radostného proto, že naše třída má stabilně nejlepčí prospěch na celém ústavu (fotka na PicasaWebu), a tak jsme zase dostali volný den určený na třídní výlet.

Němčina

Naši třídu poctili svoji návštěvou postupně hned dva představitelé vedení školy. Nejprve nám prof. Špičková oznámila, že ve druhém pololetí našim DSDčkařům odpustí jednu hodinu němčiny s rodilou mluvčí, Fr. Kögler, druhá návštěva se týkala přihlášek na VŠ.

Abychom ale zůstali u němčiny, druhý návštěvník byl prof. Jaroš, ředitel školy, osobně, který odchytl prof. Micheleho, jak jde pozdě do hodiny, a přivařil se na něj, jakože si nafotí notebookovou jazykovku v akci – při jeho-naší hodině. V té třídě nás byly sotva tři kusy. Prof. Michele to vysvětlil, že jsme špatně pochopili instrukce (my jsme ta horší skupina němčiny ;-) ) a tak teďkonc posloucháme pozorně, kdyby náhodou ještě někdy někdo přišel.

Vejšky

Prof. Špičková se nás jednou přišla optat, zda někdo podává papírovou přihlášku. Ře pokud ano, máme za ní přijít a ona ji vyplní s náma. Řekli jsme ji, že ne. Tehdá to asi byla pravda, protože to Jonáš ještě nevěděl, že se hodlá hlásit na Informační vědu a knihovnictví na FF do Prahy, kam berou jen papírovou přihlášku.

Maturity

Včera, 17. 2. 2010 jsme psali na prvních 16 otázek v češtině, ještě od den před tím mě prof. Watson vyzpovídal na téma Sci&Tech, tedy “Science and Technology”. Na jednu stranu nám vybíral otázky, které myslel že nám sednou. Což u mě byla pravda – mluvil jsem o mobilech a zkřivené páteři a omrzlých nohách při sezení u počítače, 8 minut úplně v pohodě. I tak to ale byla cenná zkušenost, páč jsem doposavad na maturitní otázku vyvolaný nebyl.

No a dneska byla Bižule, kde jsme asi psali tu písemku na otázku dle svého vlastního výběru.

NSZ

V pátek 12. 3. se psaly Scia. Já jsem se vydal na OSP a Matiku, psalo ještě tak 5 lidí ze třídy, např Michal, Víťa, Ríša, Filip. Možná Bára… taky třeba i ZSV se psalo… Michal došel do třídy s laptopem, aby mohl pravidelně chechkovat předběžné výsledky, podíval se i ostatním. Já jsem narazil na důsledky metody Sešítek s hesly – tedy že si pak ty hesla nepamatuju a musel jsem si počkat až se dostanu dom.

No, všichni jsme dostali, co jsme potřebovali dostat. Moc mě nevyšla ta druhá část (ti generálové a pod.), tam jsem měl jen 67 %, dohromady i s těma zbývajícíma se mi to ale zvedlo na výsledných 85 %, což už je docela pěkný.

Teď před velikonocema nás prof. Trávníček nabrífuje na maturitní písemky. Píšeme nějaké dějáky a občanky, maturitní zkoušení ve F (na deset otázek), kdo chodí do matiky, tak i v matice; takže vlastně nic mimořádnýho nás ten příští týden nečeká…