Němčina
Spojení s prof. Šturmou. V úvodním testu na slovíčka jsem měl 8 bodů z 20, Pavel nedopadl o nic líp. Seděli jsme spolu v řadě u okna úplně vzadu, tak jsem tu hodinu zažil z neobvyklé perspektivy. Jinak se během hodiny nic zvláštního nestalo.
IVT
Pracovali jsme na “projektu.” Zjistil jsem, že prof. Valášková má jiná (a mnohem připitomělejší) zadání, než dělá druhá skupina se Štaralem.
Tělák
O přestávce po IVT jsme si s Hankou zašli za prof. Kubíkem vyzvednout dataprojektor, pak jsme šli zpět do IVT ho vyzkoušet. Fungoval. A prof. Štaral říkal, že příde na stužkovámk. Nepřišel.
Zato já jsem došel pozdě do těláku a celý ho nakonec proseděl na lavečce. Ani jsem se nemusel převlíkat…
Němčina
Půlka naší skupiny čekala na Köglerku, ta druhá šla nejspíš domů, vzhledem k tomu, že matika po obědě odpadla pro nemoc prof. Míčové. My jsme vbrzku odešli taky, protože nám Köglerka řekla, že jí Viktor řekl, že naše (Micheleho) skupina nedojde.
Stužkovák
Postupně jsme se scházeli v Max Original Baru na Jana Uhra 3. Předpokládám, že první došli už v 6 – já jsem dorazil něco po půl sedmé, to už jsem narazil na slušnou skupinku spolužáků. Zamával jsem Hance před obličejem s prostěradlem, zvažoval, zda si to pivo mám koupit hned nebo až potom, při čemž jsem pozoroval skupinku kolem Petina notebooku a smažítkovského projektoru (prof. Štaral nechtěl věřit, jak je ta mašinka tichá 
. Dalo mi to dost – prohlédl jsem si prvních pár slajdů se starými fotkami děcek, a tak jsme se pak mohli s Jonášem pobavit o jeho fotce s plastovou tatrovkou (taky jsem měl IMHO takovou) a vůbec. Svou fotku jsem nezahlídl.
Jak plynul čas, vplouvali další a další profácí, které jsme vítali tu více tu méně bouřlivým potleskem, dostavil se i pan řídící Jaroš, prof. třídní Kubík… jako jedna z prvních přišla prof. Mundlová a Köglerka. Mundlová vedla rozhovory na klasické téma “už půl roku jsem vás (třeba Denisu) neviděla…” Když jsme se tak hezky sešli, zahájilo naše moderátorské duo akci nejprve přivítáním všech přítomných (od ředitele dolů), pak řekli, že se jedná o stužkovák a vůbec, potom došlo na nepřítomné, neb prof. Míčová poslala optimistickou SMSku (Ferda mi v průběhu večera ukázal SMSku kde si kdysi zapsal jak nám prof. Kadlec (budiž-mu-země-lehká) s humorem sobě vlastním vysvětloval, proč je ta elektřina tak drahá, ale to je fakt offtopic.) Ještě mohli vzpomenout prof. Langerovou a Kadlece, jak později podotkl Pavel. Je otázka, zda by to bylo moudré, páč následující přípitek by pak zdaleka nemohl být uveden tak optimisticky… každopádně, každý vyfasoval skleničku a pak jsme si hodně dlouho přiťukávali – K(2, 40) x ťuk.
No a pak Hanka vhodila klíček do džbánu s vínem (dokud ho profesoři neosvobodí, tak se stužkovat nebude, jednalo se asi o 2,5 l svatovavřineckého červeného) a začali jsme se krmit. Jídlo (pamatuju si řízečky, smažený cosi co si nepamatuju, malou mísu bramborového salátu, žebírka, sýrové talíře, žlutý meloun, hrozny, … někam se těch 450 Kč od každého podít muselo, ne?) bylo studené (takové být i mělo , hojné a vcelku dobré. Konzumoval jsem u stolu s Ferdou, Adamem, Jonášem a prof. Barákovou, Hájkovou a Šulerem. Zajímavé, akorát pak Mundlovou napadlo přezkoušet nás na základní fakta o aminokyselinách, na druhou stranu jsme uspokojivě vyřešili počet států USA
Stužkování
Víno bylo dopito a my jsme vytvořili dav uprostřed hospody. Na prostěradlo zmíněné v úvodu již bylo nějaký čas přišpendlené na protější stěně a teď se na něm objevila první fotka… ano, je to Filip Drkal, už se prodírá davem, pokleká na malý žlutý polštářek a nechává si do prof. Kubíka připnout stužku, od p. ředitele klepnout dřevěným mečem na rameno, ještě podat ruce a už mizí v davu, aby uvolnil místo… a tak.
Víťa na své staré fotce vypadal fakt šíleně, na jeho nových fotkách zase neobvykle vystupoval jeho klenutý nos, mně se podařilo dodat vcelku ucházející fotku s pávem, jen mě na ní nějak ostatní nemohli poznat, současnou fotku jsem stejně jako Pavel pojal v militaristickém duchu a objevil se na ní se vzduchovkou. Heslo “Opakování je matka!,” které mi přisoudil nejspíš Pavel bylo v kombinaci s tou puškou docela úsměvné. Pavel vystoupil celý v zeleném, v bojovém postoji. Na něho jsem teda fakt neměl.
A aby to nebylo málo, ohledně zbraní nás dva approachnula později Köglerka, že jako co my dva a zbraně, když s tím jsme oba na těch fotkách. Více méně neobratně jsme jí každý uvedli nějaký důvod, načež se nás zeptala, jak dlouho se už učíme německy. Řekli jsme pravdu.
Hned po stužkování jsme se vrhli na bar a využili krátkou přestávku k posilnění. Ondra Valtr s Danem popíjeli s prof. Šulerem, Honza se vybavoval se Šturmou, teď si nějak nevybavuju, kdo měl Hollanda. Každopádně, tohle byly skupinky na které jsem dobře viděl.
Soutěž – otázky (bez Mundlové a Hájkové)
zešvindlvaná tombola a
pak zdrhl Nahodil a pak já
Pages:
Comments are closed.