Jirkův blogísek

Němčina

Přešla k nám Terka. Atmosféra v hodinách s prof. Šturmou a pí. Koegler je prý velice napjatá až dusná, DSD stejně dělat nebude a hlavně jí hodiny němčiny kolidovaly s matematickým seminářem. Myslím, že se jí u nás líbilo

Dostali jsme písemky. Pavlovi se povedla první, orientační, naopak zvoral tu druhou, známkovanou. Já naopak.

IVT

Grafy

Tv

Fotbal

Další němčina

zhruba jako ta první

Matika

S prof. Míčovou jsme se domlouvali na písemku. Na začátku hodiny vystoupil Michal s referátem o dění na studentském parlamentu: prof. špičková řekla, že se máme učit, a že vlastní rukou vyznačila na rozvrzích místností poslední hodinu každého dne a pokud vyučující nezajistí po jejím skončení náležitý úklid, zaplatí 20 Kč pokutu . Takže no pressure.

BiS

Málem jsem na tu věc zapomněl a šel hned po matice domů. Naštěstí mě Jonáš, který sundávál z nástěnky v přízemí inzerát na “Učebnice od Jonta” přivedl zase do reality.

Brali jsem genetiku. Po přehledu genetčiků, který jsme si napsali minule, jsme se tentokrát pustili do definic. Co je to gen a tak. Nejenom, že to bylo nezáživný psaní, nejenom, že jsem si s hrůzou uvědomil, že nevím, jak souvisí molekuly DNA s chromozomy (co molekula, to chromozom, nebo co molikula, to chromatida? A jedna chromatida v chromozomu je od otce a druhá od matky, nebo jeden z homologního páru je od otce, a druhý od matky. A homologní páry se v buňce vyskytují pořád, a nebo až po replikaci při dělení buňky?), ale prof. Ryšavá mi v tom udělala ještě větší zmatek. Tvrdila například, že gen = vloha (podle učebnice alela = vloha), kreslila jakýsi IMHO dost zavádějící množinový diagram že 2 ovály -alely, jsou podmnožinami velkého uválu – genu, diktovala nám dogmatickou větu “Každý gen má v sobě dvě alely”, aby následně zpřesnila, že podle nejnovějších výzkumů už to tak nemusí být, a že nám uvede příklad – krevní skupiny (tři alely)… Fakt nejnovější výzkumy, jako. A ještě tomu říká “mnohotná alelie”, jako kdyby to byla nějaká nemoc. Přitom máme takový hezký český termín polymorfismus, který je mnohem srozumitelnější.

EDIT: Oprava, na mnohotné alelii není nic špatného. A možná je to něco jinýho než polymorfismus. To nic nemění na tom, že v naší genetice nejde o princip, ale definice.

Psal jsem už, že jsme si nadiktovali Morganovy zákony – výjimky z těch mendelových – s tím, že Mendela a kombinační čtverce probereme někdy jindy. Možná se z toho pak líp učí na přijímačky, ale teď mě tenhle systém dost štve. A ještě nám při téhle příležitosti bylo řečeno, že každý gen má svoji lokaci, locus na chromozomu, a že mezi geny působí vazebná síla, a protože mezi každou dvojicí vedle sebe je ta vazebná síla tak velká, tak oni se nerozdělí, a tudíž teda mají pevný locus. A výjimkou je potom crossing-over, u kterého to neplatí.

Podle té učebnice Genetika pri střední školy je to právě naopak. Genová vazba je pojem používaný právě při crossing overu, aby se vysvětlilo, proč tak úplně neplatí mendelovská nezávislá kombinovatelnost alel a vyjadřuje nepravděpodobnost crossing-overnutí mezi dvěma danými geny. Ta nepravděpodobnost závisí více méně jen na jejich vzdálenosti – někde se ty chromatidy překříží, a čím jsou dva určíté geny blíž, tím je ta nepravděpodobnost větší. Síla genové vazby je teda vpodstatě statisticky určené číslo, ne nějaká chemická vazebná cíla, která by ty krámy držela dohromady. A právě tohle podle mého bylo nedostatečně zdůrazněné – v hodině jsme zaměnili příčinu a důsledek.

Pages: