Deníček: Další střípky z Křenové

Úterý, 8. září

DS

Výjimečně jen jedna hodina. Měli jsme tudíž na osmou a já měl ráno dost času vyčistit boty do těláku. Pavel stejně jako Michal žili ještě nějakým z předchozích rozvrhových nástřelů; u Pavla se to projevilo tak, že měl pár sešitů navíc a neměl tělák, zatímco Michal pak celé dopoledne rozšiřoval různé dezinformace. Protože ještě není rozvrh, nemáme rozvrh, a tak se detaily o umístění příští hodiny dovíme až z mailu. Za tím účelem prof. Baráková jmenovala z každé třídy styčného důstojníka, kterým bude mailovat a oni zprávy rozšíří dál. Proč jsou jen ty e-mailové konference tak nepoužívané!

Každopádně k obsahu hodiny. Plán na rok, prohlédli jsme si maturitní otázky (starověké Řecko a Řím jsou od letoška samostatné otázky), pak chvíli zauvažovali nad 21. 8. 1969 a 1. 9. 1940 (památníček). Pak ještě španělská chřipka, odklad voleb. Na závěr prof. Baráková řekla, že právníky moc nemusí a až se jimi teda staneme, nemáme zapomínat na ideály a morálku. Většinu bloků výkladu ukončovala svoji mantrou Chcete se na něco zeptat, něco dodat… Docela fajn hodina, Michal to říkal taky.

Od nás sem chodí ještě Ríša, Olí, (Míša) a Kuba. Celkem nás je 15, což je docela málo, v podstatě limitní počet.

Tv

Florbal

ZSV*

Hvězdička proto, že tahle hodina je vyhrazená pro přípravu na testy TSP s dcerou M. Barákové. Tentokrát byla ovšem hodina suplovaná, což jsme nevěděli. Ta ženská sice byla na seznamu suplů, akorát protože nikdo nevěděl, jak se vlasně jmenuje (já to nevim doteď), nikdo to nezaregistroval.

Č

Pokračujeme z loňska se Seifrtem. Jeden z prvních, jejichž tvorbu a život si dělíme na období. Teď jsme v 50 letech, kdy psal apolitické verše o Mamince a rodné zemi.

Aj*

Hvězda značí prof. Watsona. Začali jsme kolečkem “Kdo o prázdninách mluvil angicky?”, Leňa s Martinem v hospodě potkali ukecaného Rumuna, Viktor nakupoval v Turecku, Radek byl na English campu, … Já nic. Ale vzpomněl jsem si, jak jsem se ve druháku na cestě z tanečních jen tak z hecu pokusil dát prvnímu okolo jdoucímu člověku jakýsi leták. Když řekl, že nemluví česky, strnul jsem a neschopen slova na něj zíral a natahoval k němu ruku s letákem. On zopakoval, že česky nemluví a leták si nechtěl vzít, tak jsem radši utekl.

No a oběd jsem neměl, takže jsem vypadl, trochu se prošel městem, na Svoboďáku jsou pořád ty panely k sovětské okupaci. Zajímavý, že vždycky, když tama du, vidim, jak je někdo čte… Člověk by čekal, že budeme nevnímaví, jako když někdo něco vyvěsí ve škole.

A vlak vyjel dost pozdě, ačkoli v Brně začíná. Jde to všechno z kopce, stejně jako škola, jak jsem se shodl s Michalem a Víťou (tomu po dnešku dlužím korunu).

Pages:

Comments are closed.